Rákosové střechy

zpět

Detaily rákosových střech

1. Průchody střechou, okna v krytině

Průchody střechou pokud možno minimalizujeme. Tento typ střechy umožňuje umístění běžných střešních oken (např. Velux), nebo svislých oken umístěných v „buvolím oku“.

2. Komíny, ventilační průduchy

Snažíme se komíny umísťovat co nejblíže hřebenu nebo mimo plochu rákosové střechy. Výšku komína a ostatních prostupů přizpůsobujeme tloušťce krytiny. Do komínových těles se osazují lapače – speciální mřížky, které brání možnosti úniku jisker zejména z otevřených krbů, ohnišť.

3. Hřebeny, hromosvody

Hřebeny se tradičně provádějí z rákosu nebo kontrastního vřesu uchyceného v pletivu. Toto vytváří kouzelné kombinace stříbrně hnědého rákosu a tmavohnědého vřesu. V západní Evropě se vyrábějí keramické nebo měděné hřebenáče, které jsou také velmi pěkným doplňkem střechy. Hromosvody lze v hřebeni uchytit jak na keramických nebo měděných hřebenáčích, tak i přímo v hřebenech z rákosu nebo vřesu.

4. Okapy

Je nutno pamatovat na odvod dešťové vody, kde je s okapovou hranou potřeba dořešit zachytávání proudu vody. Nejvhodnější pro tyto účely jsou mřížky nebo štěrkové lože umístěné pod okapovou hranou po celém obvodu stavby. Nad vchodem je vhodné umístit přístřešek. Velmi ozdobným prvkem jsou dřevěné okapy.

5. Skladba střechy na latích a kontralatích

Podle nás je nejvhodnější skladbou rákosová krytina připevněna na latích a kontralatích (tj. na stejném podkladu jako například keramická nebo betonová krytina). Výhodou je vzduchová vrstva pod rákosem, která odvádí vlhkost a dodatečně izoluje. Střecha se běžně klade na střešní latě 40/60 mm o rozteči 300 mm, které jsou kladeny na kontralatích. Celková výška krytiny včetně latí a kontralatí dosahuje 36-40 cm. Pod kontralatě běžně instalujeme pojistnou hydroizolaci a zároveň párotěsnou zábranu. Je možno připevňovat krytinu k desce OSB nebo Cetris (protipožární zábrana).

6. Kvalita rákosu

Kvalita samotného rákosu (Phragmites australis) má velký vliv na životnost střechy. Velmi kvalitní rákos pochází z pobřežních poloslaných jezer v západním Dánsku, ze severního Německa, Polska, Litvy a také z Kerčského poloostrova na Ukrajině. Menší životnost vykazuje rákos ze sladkých jezer ve vnitrozemí. Rákos se sklízí v zimě. Důvodem je jednak snadnější přístup mechanizace na zamrzlé jezera, ale hlavně působením mrazu dochází k vytvrzování dolních části stvolů rákosu. V příští sezóně se zaměříme na sklizeň rákosu podle lunárního kalendáře, očekáváme stejně jako u těženého dřeva zlepšení užitných vlastnosti (trvanlivost, nehořlavost).

7. Hořlavost, protipožární nástřik

Provádíme nástřiky preparátem Pyronova zaručujícím nehořlavost po dobu 5 let. Jedná se o alkydovou pryskyřici bílé barvy, která se po aplikací tlakovou pumpou stává průhlednou (nezabarvuje krytinu). V dnešní době vedeme schvalovací řízení pro ČR.

Hřebeny z vřesu Hromosvod, hřeben z rákosu Keramické hřebenáče, průduchy Okna ve střeše Ozdobný komín Postup pokládky Řešení oplechování komínu Střešní okno, keramický hřebenáč